Podrobný program přehlídek si můžete prohlédnout v pdf souboru:
Svět knihy na jevišti 2015
Svět knihy ve filmu 2015
Mezinárodní knižní veletrh Svět knihy Praha doprovodí již tradičně přehlídka divadelních adaptací Svět knihy na jevišti. Od 10. dubna do 15. května 2015 mohou diváci zavítat na některé z festivalových představení v Praze, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích, Hradci Králové či Jihlavě a odnést si spolu s kulturním zážitkem také malý dárek v podobě kuponu s 50% slevou na vstup na knižní veletrh ve dnech 14. – 17. května 2015 na Výstavišti Praha v Holešovicích.
Jaké novinky na vás letos čekají? Dramaturgie je každoročně inspirována hlavními tématy veletrhu. Letos je to především Literární diaspora a Češi ve světě a dále dramatizace děl českých autorů. Ve dvanácti pražských a šesti mimopražských divadlech se tak odehraje na pětatřicet představení. Přehlídka vyvrcholí 16. května přímo v Průmyslovém paláci, kde se v rámci programu čestného hosta veletrhu, kterým je letos Egypt, představí Arabské nedivadlo studentů Ústavu Blízkého východu a Afriky s dramatizací románu nobelisty Nagíba Mahfouze Skandál v Káhiře.
Jsme svědky zvláštního jevu, kdy svět se na jednu stranu globalizuje, a zároveň se do popředí dostávají nejrůznější menšiny. Vznikají diaspory, exily, rozmanité ostrůvky. Navzdory tomu, že české země jsou od nepaměti křižovatkou kultur, tento trend se v oblasti divadelní dramaturgie neprojevuje tak spontánně jako u našich západních sousedů, např. v Německu, Rakousku či v Anglii, ve Francii.
Příkladem takové konžské enklávy ve Francii budiž hra Leandra Alaina Bakera Dny se vlečou, noci taky, kterou v české divadelní premiéře uvádí v pražském Rock Café Divadlo bez prken v režii Akrama Staňka.
Poslední konkrétní představa, která se nám vybaví společně s pojmem literární diaspora, je pražská německá literatura, tedy období od konce 19. století do druhé světové války. Řeklo by se: minulost. Ovšem rezonující v současnosti! Na českých jevištích především díky Franzi Kafkovi. České dramatizátory lákají jeho romány Proces, Zámek či Amerika. Přesto nejvíce uváděným titulem je Proměna. V současné době ji můžete vidět ve Švandově divadle v opravdu netradičním pojetí režiséra Doda Gombára. Inscenátoři objevují pro divadlo i další Kafkovy texty. Národní divadlo Brno inscenuje např. Kafkův Dopis otci s názvem Kabaret Kafka. Láká i samotný Kafkův život. K. F. Tománek napsal původní text Kafka 24, hru inspirovanou posledním rokem života Franze Kafky. K vidění je v pražském Dejvickém divadle.
Česká exilová zkušenost se rozhodně v současném repertoáru odráží zřetelněji. Ať už jde o Milana Kunderu, Karla Kryla, Patrika Ouředníka, Benjamina Kurase, Petra Síse či Voskovce a Wericha. Tihle Češi se navzdory osudu neztratili ani ve světě ani na současných českých jevištích. Za všechny alespoň pozvání do Divadla Na zábradlí na cenami ověnčenou inscenaci Jana Mikuláška Korespondence V+W či na unikátní uvedení Kunderovy Ptákoviny v režii Ladislava Smočka v Činoherním klubu. Unikátní nejen proto, že o autorovi je známo, že povolení k uvádění svých her z doby před emigrací nedává.
Za dvanáct let existence přehlídky je možné zaznamenat nárůst divadelních adaptací na českých jevištích. Prosazují se na úkor původní tvorby. Kromě tradičních autorů a děl jako jsou např. Vladislav Vančura (Rozmarné léto v Horáckém divadle v Jihlavě či v Divadle v Celetné, Markéta Lazarová v Divadle ABC), Karel Čapek (Divadlo Rokoko uvádí dramatizaci povídek Věštkyně, vraždy, jasnovidci), Karel Poláček (Bylo nás pět v Divadle ABC), bratři Mrštíkové (Rok na vsi v Divadle Na Fidlovačce), Bohumil Hrabal, Božena Němcová se objevují i nová jména autorů jako např. Jan Balabán (Možná, že odcházíme ve Švandově divadle), I.M. Jirous (Magor v Divadle U stolu či Jak kohouti obarvili svět v Minoru), I. Dousková (Oněgin byl Rusák v Divadle v Dlouhé), Pavel Göbl (Penis pravdy v Divadle Komedie), J. Glazarová či K. Tučková.
„Skokanem roku“ v oblasti dramatizací by se mohl stát Bohumil Hrabal. K jeho loňskému stoletému výročí narození se přihlásilo hned několik divadel. Zmiňme např. Postřižiny Národního divadla v Ostravě, Ostře sledované vlaky Národního divadla v Brně, Bambini di Praga Jihočeského divadla v Českých Budějovicích nebo 407 gramů z Bohumila Hrabala v Divadle v Dlouhé, které mj. spolu s Městskými divadly pražskými patří ke scénám, které se soustavně dramatizacím literárních děl ve svém repertoáru věnují.
Jiné výročí, 150 let od úmrtí Boženy Němcové, před třemi lety inspirovalo zřejmě několik nových inscenací, ať už se jedná o nejrůznější zpracování Babičky (Divadlo Na Fidlovačce, Divadlo Ypsilon či Divadlo Husa na provázku). Zcela svébytný text napsala Milena Štráfeldová na základě korespondence Němcové s dcerou Dorou a nazvala ji Osamělé večery Dory N.- můžete je vidět v Jihočeském divadle. Do pražské Violy si naopak zajděte na vícežánrovou koláž Miloše Horanského ze života slavné autorky: Neumím jinak než láskou.
„Objevem roku“ bychom naopak mohli nazvat dvě ženy: Jarmilu Glazarovou a Kateřinu Tučkovou. Glazarové Vlčí jámu uvádí Divadlo v Dlouhé, Advent se donedávna hrál v Jihočeském divadle. Po Městském divadle Zlín a Žítkovských bohyních je brněnské HaDivadlo druhé v řadě, které do své dramaturgie zařadilo dramatizaci románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch.
Naprostou lahůdku letošní Svět knihy na jevišti servíruje na závěr v rámci samotného veletrhu přímo na veletrhu. Studenti arabistiky, kteří před třemi lety založili při Ústavu Blízkého východu a Afriky na FF UK Arabské nedivadlo, ve Velkém sále zahrají v sobotu 16. května dramatizaci románu egyptského nobelisty Nagíba Mahfouze Skandál v Káhiře. Jde o napínavý příběh s téměř detektivní zápletkou z Káhiry 30. let 20. století v arabštině s českými titulky.
Lucie Němečková,
dramaturgyně přehlídky Svět knihy na jevišti
Podrobný program přehlídek si můžete prohlédnout v pdf souboru:
Svět knihy na jevišti 2015
Svět knihy ve filmu 2015
share
tweet this
+1